Stanovisko Národního referenčního centra (NRC) pro pitnou vodu k otázce přenosu nového koronaviru (SARS-CoV-2) pitnou vodou
Vzhledem k šířící se epidemii onemocnění COVID-19 způsobeného novým typem
koronaviru (SARS-CoV-2) dostává naše pracoviště více dotazů, zda je možný přenos tohoto
infekčního agens pitnou vodou, resp. jaká opatření podnikat, aby se tomu zabránilo.
Rezervoárem této infekce, která napadá horní a dolní cesty dýchací, jsou nemocní lidé,
kteří virus vylučují při kašlání, smrkání, kýchání. Nemoc se tedy šíří jednak kapénkovou
nákazou (aerosolem v okolí nemocného), jednak osobním kontaktem s nemocným či povrchy,
kterých se nemocný dotýkal. Ukazuje se, že infekční nemocný může vylučovat virus dříve,
než se u něho objeví příznaky nemoci. I když je pravděpodobné, že se virové částice mohou
objevit i v moči a ve stolici, zatím nevíme, jak masově a zda to může být významná cesta
vylučování.1
Je tedy nepravděpodobné, že by se nový koronavirus dostával do zdrojů surové vody
(to platí celosvětově, ale v České republice, kde je polovina zdrojů podzemních a většinu
povrchových zdrojů představují chráněné vodárenské nádrže na horních tocích řek, to platí
dvojnásob). I kdyby se však do surové povrchové vody tento virus dostal, bude spolehlivě
odstraněn a inaktivován stávající úpravou povrchové vody, která vždy obsahuje
minimálně stupně koagulace, filtrace a dezinfekce. Ze zkušeností s viry ptačí chřipky či
SARS víme, že tyto respirační viry jsou velmi citlivé k dezinfekci (chlorem i UV zářením) a
podobně se bude chovat i nový koronavirus. Pitná voda z veřejného zásobování či studny
nebyla u žádné z těchto epidemií zjištěna jako relevantní cesta přenosu infekce, stejně tak není
ani nyní podezřívána z přenosu nového koronaviru.
Pro vodárenské společnosti proto platí, že nemusí nic měnit na své běžné praxi,
nemusí nijak zvyšovat dávky dezinfekčního přípravku či nově zavádět dezinfekci tam,
kde se u chráněných podzemních vod nepoužívá. V době epidemie jim lze jen doporučit,
aby případné exkurze na úpravny vody a do vodojemů nevodily do míst, kde se vyskytuje
otevřená hladina upravené vody. Není nutné kvůli hrozbě epidemie COVID-19 zvyšovat
četnost rozborů vody nebo provádět speciální stanovení nového coronaviru.
Pro pracovníky čistíren odpadních vod platí, že by měli odpovědně zachovávat
stávající bezpečnostní a hygienická opatření a používat ochranné pracovní pomůcky proti
nákaze. Ani zde nejsou zatím potřeba nějaká mimořádná opatření.
V případě, že se epidemie COVID-19 rozšíří i do České republiky, by pracovníci
obsluhující úpravny vody a ČOV v případě vypuknutí příznaků onemocnění nebo při kontaktu
s nemocným měli pečlivě dbát zdravotnických rad, aby tuto značně nakažlivou nemoc dále
nešířili mezi ostatními zaměstnanci této kritické infrastruktury.
1 Z epidemie SARS v roce 2003 víme, že asi 10-20 % nemocných mělo vedle respiračních příznaků také
příznaky gastrointestinální a že při průjmu docházelo k masivnímu vylučování viru. Dosavadní poznatky o
COVID-19 hovoří o méně než 10 % nemocných se zažívacími problémy a míra vylučování viru stolicí není
známa.
2
Zdravotnická zařízení, zejména zahrnují-li infekční oddělení, by měla své odpadní
vody čistit v souladu s novou ČSN 75 6406 Nakládání s odpadními vodami ze zdravotnických
zařízení vypouštěnými do stokové sítě pro veřejnou potřebu (únor 2020).
MUDr. František Kožíšek, CSc.
vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu
Předmětem projektu byla výstavba nové akumulační nádrže o objemu 540m3 a celková intenzifikace tak, aby bylo vyhověno kapacitním požadavkům spádové oblasti, do které je pitná voda prostřednictvím VDJ Zbýšov dodávána. Následující provoz dokončené stavby prokázal bezproblémové naplnění veškerých cílů projektu stanovených Rozhodnutím o poskytnutí dotace.